Mimořádně zdařilý program „Meteorologie“ proběhl on-line

.

20-21 KroupyŽáci 7.C a 9.A právě absolvovali zcela mimořádný kurz meteorologie v rámci projektu „odborník do škol“ ve spolupráci s Katedrou fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (KFA MFF UK).

Projekty MŠMT ČR podporují mj. působení odborníků z různých oborů ve školách, nejen jako motivační prvek pro žáky, ale i jako vzdělávací program pro učitele. Tak jsme se již poněkolikáté vzdělávali při práci s žáky, tentokrát v mezipředmětovém oboru – meteorologie. Tento obor jsem si vybrala, protože se mi ani při studiu na vysoké škole nedostalo odpovědi na celou řadu otázek. Jak to vše probíhalo:

Bylo nutné vtáhnout žáky do děje. Proto žáci 9. ročníku připravili 11 prezentací na základní meteorologické pojmy se stanoveným obsahem, dodaným doktorandkou Mgr. Zuzanou Klukovou z KFA MFF UK. Žáci 7. ročníku s paní učitelkou Mgr. Zuzanou Novákovou připravovali na stejná témata referáty, aby byli též součástí hry. Odladit s deváťáky prezentace tak, aby obsahovaly právě to, co je dáno předpisem, aby nezasahovali do sousedních témat a nechyběl obsah jejich vlastního, aby dílo bylo předvedení schopné, to dalo hodně týdnů práce. Někde stačilo něco doplnit, jinde se přepracovávalo i několikrát. Nemohli jsme si udělat před sedmáky ostudu.

Nastal den D. Do poslední chvíle jsme doufali, že budeme moci program začít ve škole, pak aspoň s jednou třídou ve škole, ale 14. října už to nešlo. Společný kurz meteorologie se dvěma třídami jsme zahajovaly sice ze školy, ale už kompletně on-line. V prvních dvou hodinách proběhly prezentace žáků 9. ročníku na základní meteorologické pojmy, s komentáři a doplňky žáků, učitelek i meteoroložek Mgr. Zuzany Klukové a Mgr. Terezy Novákové. Drobné technické problémy nastaly, ale s těmi jsme si poradily, jak bylo možné, drobnosti zbyly na příště. Žáci 7. ročníku dostali dlouhodobý úkol – meteorologické pozorování. Část žáků měřila a zaznamenávala po dobu 4 týdnů ráno i večer do sdílené tabulky teplotu, druhá část zaznamenávala stav počasí.

Druhá část byla věnována předpovědi počasí – od Aristotela až po současnost. Dověděli jsme se mj. proč koncem 18. století vznikla mezinárodní síť meteorologických stanic, jejíž součástí bylo pražské Klementinum, kdy začaly vznikat první numerické modely pro předpovědi počasí, jak se předpovídá počasí dnes a jakou úlohu v něm hraje meteorolog.

V dalších lekcích jsme se seznamovali s tlakovými nížemi, výšemi, studenou, teplou a okluzní frontou, jak, proč a kde takové útvary vznikají, jak se chovají, pohybují, zanikají a co to pro nás znamená. Z měření evropských meteorologických stanic jsme si vytvořili synoptickou mapu. Spojovali jsme izobary, vyznačovali tlakové níže a výše, hledali fronty a vyznačovali jejich typ, podle větru odhadovali jejich pohyb a vývoj počasí. Viděli jsme spoustu krásných ilustračních obrázků a videí, která bychom nikdy sami nenašli a nedali do souvislostí.

Úvod další lekce obvykle začínala připomenutím předchozí a pohledem do práce našich „žákovských meteorologických stanic“, jestli pracují, nemají nějaké technické problémy, … Klimatologie i se současnými problémy byla doložena graficky zpracovanými daty, z nichž jsou patrné změny od začátku průmyslové revoluce, dramatický vývoj pak v posledních desetiletích. Nebyly opomenuty klimatologické problémy a mýty, včetně otázky co s tím, která vybízela k diskusi. V on-line prostoru s více jak padesátkou připojených účastníků je to trochu složitější, ale i diskuse se zvládla.

Jsme ve finále. Vyhodnotili jsme práci „žákovských meteorologických stanic“, data byla statisticky zpracována a prezentována v grafech. Prošli jsme závěrečný kvíz, který žáci vyplňovali v rámci domácí práce. Zdánlivě nesouvisející veličiny dostaly souvislost. Probrali jsme extrémní meteorologické jevy, odhalily jsme, jak vznikají bouřky, kde jsou vzestupné a sestupné proudy v bouřkovém mraku, jak poznáme supercelu, jak vznikají kroupy. Nezapomněli jsme ani na bezpečnost v takovém počasí. Závěrem jsme zmínili extrémní meteorologické situace u nás: Mimořádný teplotní spád ze Silvestra 1978 na Nový rok 1979 – pokles až o 34 ºC za 6 hodin, povodně 1997 a 2002, ledovka 2014. Pochopitelně vše včetně příčin a důsledků.

Žáci průběžně prováděli zápisy z jednotlivých hodin, odevzdávali je do Google učebny. Záznamy žáků měly obvykle 3 – 4 stránky, mnozí i 6, ojediněle se objevily i rozsáhlejší poznámky. Později byly k dispozici podklady v Google učebně, aby žáci mohli obkreslit nebo vytisknout obrázky, případně doplnit záznam. Netvrdím, že všichni pracovali na 120 %, ale výkonnost a kvalita byly dost nad průměrem.

Co nám on-line výuka dala a vzala? Loni jsme v podobném modelu realizovali program astronomie, akorát ve škole. Žáci stávající 9.A byli i tehdy součástí. Živá přítomnost ve škole dává lepší příležitost reagovat na cokoliv – pro žáky i pro nás. Ve škole se dají ukázat přístroje a pokusy, které v on-line výuce nevyniknou. Při živé výuce jsme měli k dispozici ještě jednu běžnou hodinu, kde bylo možné odpovědět na dotazy v menší skupině dětem, které se jinak neodvážily zeptat. Bylo možné vysvětlit i zákonitosti, které byly výchozím předpokladem pochopení dalšího tématu.

Na druhou stranu i on-line výuka má své výhody – eliminuje rušivé elementy – každý se může dostatečně soustředit, není rušen spolužákem záškodníkem. Může být připojeno velké množství lidí odkudkoliv zároveň. On-line můžeme využít odborníka odkudkoliv. Nemusí k nám cestovat, ani my za ním. Šetří se čas všem, to může být někdy velká výhoda.

Vzhledem k tomu, že jsme akci plánovali už na jaro minulého školního roku (jaro je pro meteorologii vhodnější, covid nám to nepřál), nastavili jsme si rozvrh tak, aby zúčastněné třídy měly proti sobě zeměpis a fyziku (při astronomii jsme měli i chemii). Pak mohou (ale nemusí) být třídy spojeny, aniž bychom narušovali výuku jiných předmětů. Tato témata jsou mezioborová, loni Ing. Hana Kozelková rozvíjela pohled do vesmíru i z pohledu chemika. Takový přístup a spolupráce jsou mimořádně cenné.

Závěrem – nadšené děti, nadšení učitelé. Sice nás to stálo mnohem více práce, než běžná vyučovací hodina, ale stálo to za to. Pro nás pro všechny.
Děkujeme panu řediteli Mgr. Martinu Molčíkovi, že nám umožnil využít projekty dle našeho vlastního uvážení a RNDr. Ireně Dvořákové, CSc., za zprostředkování kontaktů na příslušné odborníky.

Lenka Podzimková
učitelka fyziky