Dne 14.1.2012 se uskutečnila další Sobota za školou, tentokrát to byla Sobota na lyžích. Po dobrých zkušenostech z minulého roku jsme se rozhodli zopakovat svůj výlet za lyžováním do střediska v Jizerských horách do Pasek nad Jizerou. Středisko jsme volili jako nenáročné vzhledem ke skladbě zájemců o sobotní lyžování. Převážná většina dětí byla totiž z prvního stupně, a dokonce 5 dětí bylo z prvních tříd. Terén je velmi vhodný i jako první lyžování před sezonou.

Ačkoli předpověď počasí nevěštila nic dobrého, sešli jsme se na sedmou hodinu u autobusu téměř všichni. Podle vyjádření rodičů některé děti nemohly ani dospat, jak byly natěšeny a dokonce i s velkou ochotou časně ráno vstávaly. Chyběla pouze jedna zdravotně disponovaná dvojice, takže autobus byl téměř zcela zaplněn. Odjíždělo nás 48, zatím nejvíc z celé historie našich zájezdů na hory pro rodiče a děti.

Cesta probíhala velmi dobře. Mírné komplikace nastaly až při stoupání na Zlatou Olešnici a následném sjezdu do Pasek ke sjezdovce, kde jsme míjeli na úzké silnici autobusy nebo nákladní auta jen o centimetry. Dojeli jsme v pořádku a mohli jsme se tedy chystat k lyžování.

Koupili jsme zvýhodněné skupinové jízdenky a celodenní lyžování mohlo začít. Sjezdařské tratě byly výborně upraveny a na nich zpočátku i málo lidí. Areál se pak postupně zaplňoval, lidí přibývalo, ale nikde se nakonec nečekalo ve frontě více jak pět minut. Občas se objevily mírné sněhové přeháňky, chvilkami i zasvítilo sluníčko. Silně foukalo většinu dne v horní části lanovky. To byla však snad jediná nepříjemnost z celého dojmu z lyžování. Někteří rodiče využili i nabídky instruktorů a svěřili jim své ratolesti před obědem na dvě hodiny k lyžařskému výcviku. Přes poledne se každý došel občerstvit. Byla tu možnost návštěvy různých stánků přímo u sjezdovky nebo i lepších hospůdek v dosahu lyžařských vleků. Po třetí hodině podstatně ubylo i lyžařů a tak zbytek odpoledne byl opět velmi klidný. Stupňovala se však únava, a tak někteří lyžovaly do čtyř už jen silou vůle. Vrátily jsme čipové karty, uklidili lyže, přezuli se do autobusu a nachystali se na cestu domů. Následovala pak již jen nezbytná společná fotka.

Do Prahy jsme dorazili kolem půl sedmé unaveni, ale šťastni z dobrého pocitu příjemně stráveného dne. Všichni byli spokojeni a již se těší na příští rok.

více fotek ve fotogalerii (klikni zde)

napsal Petr Korecký